5 úžasných objevů o potenciálu marihuany, které z mainstreamových médií asi neuslyšíte

Publikace vědeckých objevů na téma prospěšnosti konopí začínají být téměř na denním pořádku, ale většina těchto zjištění se objevují výhradně v předplacených časopisech se zaměřením na marihuanu a tudíž zůstávají nepovšimnuty jak médii, tak širší veřejností. Přinášíme vám pět nejpozoruhodnějších nových studií, z nichž o některých jsme vás zde již informovali. (Věda říká: Plíce milují marihuanu a Nová studie dokazuje, že každodenní užívání marihuany nemá vliv na abnormality v mozku)

1. Muži kouřící marihuanu vykazují menší riziko rakoviny močového měchýře

Je konopí prospěšné proti některým druhům rakoviny? Tyto výsledky výzkumu byly právě publikovány v časopise Urology, které tvrdí, že možná ano.

Výzkumníci z lékařského centra Kaiser Permanente v Los Angeles, oddělení neurologie, během 11 let vyhodnotili spojitosti mezi užíváním konopí a kouřením tabáku a rakovinou močového měchýře v multietnické skupině 80 000 mužů ve věku od 45 do 69 let. A výsledek? Zatímco mužům kouřící pouze tabák hrozilo 1,5x větší riziko rakoviny, kuřáci marihuany měli o 45% snížené riziko diagnózy touto chorobou.

„Po určení věku, rasy nebo etnika a BMI bylo u kuřáků tabáku zjištěno zvýšené riziko rakoviny močového měchýře (nebezpečí regrese 1.52) a u uživatelů konopí snížené riziko výskytu  rakoviny měchýře (nebezpečí regrese 0.55),“ řekli výzkumníci.

Tato studie není první, která spojuje inverzní asociaci s užíváním konopí a vývoje rakoviny. V roce 2009 oznámili výzkumníci z Brownovy univerzity, že mírné, dlouhodobé užívání konopí má za následek snížení rizika být diagnostikován rakovinou v hlavě a krku. Výzkumu se účastnilo přes 1000 lidí různých ras a etnik. Ještě dodáváme, že při zatím nejrozsáhlejší řízené studii o dopadech kouření marihuany na dýchací soustavu nebyly zjištěny žádné souvislosti mezi kouřením a zvýšením rizika rakoviny plic. „Měli jsme hypotézy, že najdeme spojitost mezi kouřením konopí a rakovinou plic a že ta spojitost bude jasnější u silnějších kuřáků,“ řekl The Washington Post Dr. Donald Tashkin, bývalý profesor na Zdravotnické škole Davida Geffena v Kalifornii. „Nejenže jsme nenašli vůbec žádnou spojitost, ale objevily se náznaky ochranného efektu.“

2. Dlouhodobé vystavování marihuanovému kouři neškodí zdraví plic

Žádný kouř nevzniká stejným způsobem. Na rozdíl od tabáku, i dlouhodobé kouření jointů nemůže být spojováno s nějak významnými nepříznivými změnami ve zdraví plic, jak bylo publikováno v online vydání prosincového čísla časopisu Annals of the American Thoracic Society (Anály Americké Společnosti o Hrudníku).

Výzkumníci z Emory univerzity v Atlantě hodnotili vystavení kouři z marihuany a zdraví plic u zkušebního vzorku amerických občanů ve věku mezi 18 a 59. Prohlásili, že vystavení konopí nemá za následek snížení FEV1 („objemu vydechovaného vzduchu“, vyšetření na spirometru, kdy je subjektu měřen objem vydechovaného vzduchu během první vteřiny) nebo zhoubné změny ve spirometrických hodnotách při onemocnění malých dýchacích cest. Dále řekli, že kouř z marihuany může mít pro dlouhodobé kuřáky ochranný efekt plic. Přiznali, že model ochranného efektu je podstatně jiný, když se porovná s tabákem.

Jejich závěry jsou také podobné těm z roku 2013, publikovány v tom samém časopisu, které obsahovaly tvrzení: „Návyk kouřit čistě jen marihuanu se nezdá vést k výrazným abnormalitám ve funkci plic. Výsledky z omezeného počtu dobře navržených epidemiologických studií nenaznačují zvýšené riziko zhoršení funkce plic nebo horních dýchacích cest z lehkého nebo mírného užívání marihuany. Závěrem: Riziko plicních komplikací z běžného kouření marihuany se zdá být relativně malé a mnohem nižší, než při kouření tabáku.

3. Mozek mění alkohol, ne tráva

Bylo to méně, než před rokem, kdy se mainstreamovými médii šířila poplašná zpráva jako tato: ´Změny v mozku spojovány s občasným kouřením marihuany mladými lidmi, zjistila studie.´ Ale stala se zvláštní věc, když se vědci z univerzity v Coloradu a Kentucky pokusili replikovat jejich výsledky na větší, lépe řízené skupině subjektů.

Nešlo to.

„Obdrželi jsme snímky magnetické resonance ve vysoké kvalitě a vyšetřovali skupinové rozdíly v šedé kůry mozkové za použití voxelové morfometrie, povrchové morfometrie a strukturové analýzy tvarů za předpokladu spojitosti se změnami při užíváním marihuany v tomto pořadí: nucleus accumbens (jádro ležící proti přepážce), amygdala, hipokampus a mozeček.“ shrnuli vědci v lednovém, 28. čísle časopisu The Journal of Neuroscience. „Nebyly nalezeny žádné statistické rozdíly mezi každodenními kuřáky marihuany a nekuřáky ohledně tvarů nebo velikosti zkoumaných oblastí mozku. Výsledky nám naznačují, že neúspěšné hledání rozdílů nebylo způsobeno nedostatečnými důkazy ze statistik, jako spíše kvůli chybějícímu efektu marihuany, který by tyto změny způsobil.“

„Výsledky ukazují, že pokud se pečlivě zaměříme na míru pití alkoholu, pohlaví, věk a ostatní skutečnosti, nenalezneme žádnou spojitost mezi užíváním marihuany a velikostí či tvary struktur subcortexu. Nezdá se pravděpodobné, že by měla marihuana na morfologii mozku stejný efekt, jako mají jiné drogy, např. alkohol.“

4. Užívání marihuany nevede k depresi

„Běžné užívání marihuany je spojováno s depresí, úzkostí a ztrátou motivace či chutí do práce.“ Tak tvrdí online publikace „Marihuana: Fakta pro náctileté“ vydaná Americkým národním institutem pro zneužívání drog. Ale je toto tvrzení pravdivé? Ne, alespoň podle závěrů zveřejněných online před uzávěrkou časopisu o afektivních poruchách (Journal of Affective Disorders), kde se uvádí, že výskyt těžkých depresí není u kuřáků marihuany vyšší, než u nekuřáků.

Výzkumníci tedy přišli se závěrem, „Naše výsledky nepodporují spojitosti mezi kouřením marihuany a zvýšeným výskytem klinické deprese, právě naopak naznačují obrácený účinek mezi těmito dvěma faktory, což může být zásluhou samoléčebných faktorů.“

Předchozí studie také zavrhly tvrzení, že tráva může být spojována se zvýšeným rizikem spáchání sebevraždy. Konkrétně byla v roce 2013 publikována studie v časopisu Journal of American Public Health s tvrzeními, že míra sebevražd u mužů, ve věku od 20 do 39 let, klesla v těch státech, kde byla marihuana legalizována oproti těm, kde ještě nebyla. Zjištění negativní návaznosti mezi marihuanou a mírou sebevražd u mladých mužů je stejná jako hypotéza, že marihuana může být používána k vyrovnání se s těžkými životními situacemi.“

5. Marihuana je mnohem bezpečnější, než ostatní legální i nelegální drogy

Navzdory neustálému přesvědčování federální vlády, že marihuana je jednou z nejnebezpečnějších látek známých člověku, objektivní přezkoumání bezpečnosti této rostliny nám ukázalo její srovnatelně vyšší bezpečnost v užívání, v porovnání s ostatními drogami, především alkoholu.

V lednu tohoto roku se objevil na webu Nature.com článek o mezinárodním týmu německých a kanadských vědců, kteří vydali studii o „Srovnání rizik“ toxicity tabáku, alkoholu a konopí. Jejich závěry naznačují, že rizika konopí byly lehce přeceněné, zatímco rizika spojená s alkoholem „jsou obecně podceňována“.

Uzavírají to slovy, „Naše výsledky ukazují na nebezpečí upřednostňování spíše alkoholu a tabáku než nedovolených drog … a navrhují změnu přísných pravidel vůči konopí než momentální přístup prohibice.“

Překlad: pavlasx

Zdroj: http://www.alternet.org/

Komentáře